Přehled

Jaro

  • 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
    »Jaro« ze »Čtvero ročních období«
  • 14:15 hod.: Carl Maria von Weber (1786 – 1826)
    »Vineme ti panenský věnec« z »Čarostřelce«
  • 18:15 hod.: Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)
    2. věta z »Malé noční hudby«

Léto

  • 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
    »Léto« ze »Čtvero ročních období«
  • 14:15 hod.: Johann Adolf Hasse (1699 – 1783)
    »Contretanz« (původně pro housle a continuo)
  • 18:15 hod.: Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)
    »Buď vždy věrný a poctivý« melodie z »Kouzelné flétny«
  • 22:15 hod.: Není krásnější země« (lidová)

Podzim

  • 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
    »Podzim« ze »Čtvero ročních období«
  • 14:15 hod.: Richard Wagner (1813 – 1883)
    »Sbor námořníků« z »Bludného Holanďana«
  • 18:15 hod.: Carl Maria von Weber (1786 – 1826)
    »Lovecký sbor« z »Čarostřelce«

Zima

  • 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
    »Zima« ze »Čtvero ročních období«
  • 14:15 hod.: Johann Sebastian Bach (1685 – 1750)
    »Pastorale« z »Vánočního oratoria
  • 18:15 hod.: Engelbert Humperdinck (1854 – 1921)
    »Večerní modlitba« z »Jeníčka a Mařenky«
  • Od 6. ledna do středy před Zeleným čtvrtkem zvonkohra nehraje.

Melodie zvonkohry z míšeňského porcelánu

Přehled drážďanského Zwingeru

Plánek dráždanského Zwingeru
Plánek dráždanského Zwingeru

Hradební pavilon, Koupel nymf, Oblouková galerie ‒ architektonické detaily Zwingeru jsou stejně velkolepé, jako je působivá jejich rozmanitost. Prozradíme vám, čeho byste si měli všimnout. V našem plánku Drážďanského Zwingeru (PDF; 2,80 MB) se dozvíte, kde se nacházejí nejdůležitější části Zwingeru.

Korunní brána

Korunní brána drážďanského Zwingeru v zimě
Korunní brána drážďanského Zwingeru v zimě

Nejznámější přístup do Zwingeru je Korunní branou. Její architektura vychází z italského vrcholného baroka. Na špičce věže nesou čtyři polské orlice vyobrazení polské královské koruny, jejímž nositelem byl August Silný v letech 1697 až 1704.

Koupel nymf

Koupel nymf v drážďanském Zwingeru
Koupel nymf v drážďanském Zwingeru

Koupel nymf se nachází skryta za pevnostní hradbou za Francouzským pavilonem. Na vytvoření této kašny se zásadním dílem podílel sochař Balthasar Permoser. Patří k nejkrásnějším barokním kašnám v Evropě.

Semperova galerie

Semperova galerie v drážďanském Zwingeru
Semperova galerie v drážďanském Zwingeru

Strana Zwingeru blíže k Labi zůstala po dlouhou dobu otevřená a nezastavěná. August Silný zamýšlel pokračování areálu až k Labi ‒ vzhledem k jeho finanční situaci však zůstalo pouze u nápadu. Teprve v roce 1855 byla tato strana uzavřena budovou obrazárny od Gottfrieda Sempera. Jeho dvoupatrová stavba ve stylu italské vrcholné renesance s plastickou výzdobou různých sochařů se na straně nádvoří přizpůsobuje architektonickému rytmu Zwingeru. Obrazárna »Staří mistři« se dodnes nachází v Semperově galerii.

Přehled drážďanského Zwingeru

Plánek dráždanského Zwingeru
Plánek dráždanského Zwingeru

Hradební pavilon, Koupel nymf, Oblouková galerie ‒ architektonické detaily Zwingeru jsou stejně velkolepé, jako je působivá jejich rozmanitost. Prozradíme vám, čeho byste si měli všimnout. V našem plánku Drážďanského Zwingeru (PDF; 2,80 MB) se dozvíte, kde se nacházejí nejdůležitější části Zwingeru.

Korunní brána

Korunní brána drážďanského Zwingeru v zimě
Korunní brána drážďanského Zwingeru v zimě

Nejznámější přístup do Zwingeru je Korunní branou. Její architektura vychází z italského vrcholného baroka. Na špičce věže nesou čtyři polské orlice vyobrazení polské královské koruny, jejímž nositelem byl August Silný v letech 1697 až 1704.

Koupel nymf

Koupel nymf v drážďanském Zwingeru
Koupel nymf v drážďanském Zwingeru

Koupel nymf se nachází skryta za pevnostní hradbou za Francouzským pavilonem. Na vytvoření této kašny se zásadním dílem podílel sochař Balthasar Permoser. Patří k nejkrásnějším barokním kašnám v Evropě.

Semperova galerie

Semperova galerie v drážďanském Zwingeru
Semperova galerie v drážďanském Zwingeru

Strana Zwingeru blíže k Labi zůstala po dlouhou dobu otevřená a nezastavěná. August Silný zamýšlel pokračování areálu až k Labi ‒ vzhledem k jeho finanční situaci však zůstalo pouze u nápadu. Teprve v roce 1855 byla tato strana uzavřena budovou obrazárny od Gottfrieda Sempera. Jeho dvoupatrová stavba ve stylu italské vrcholné renesance s plastickou výzdobou různých sochařů se na straně nádvoří přizpůsobuje architektonickému rytmu Zwingeru. Obrazárna »Staří mistři« se dodnes nachází v Semperově galerii.