Jaro
- 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
»Jaro« ze »Čtvero ročních období« - 14:15 hod.: Carl Maria von Weber (1786 – 1826)
»Vineme ti panenský věnec« z »Čarostřelce« - 18:15 hod.: Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)
2. věta z »Malé noční hudby«
Léto
- 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
»Léto« ze »Čtvero ročních období« - 14:15 hod.: Johann Adolf Hasse (1699 – 1783)
»Contretanz« (původně pro housle a continuo) - 18:15 hod.: Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)
»Buď vždy věrný a poctivý« melodie z »Kouzelné flétny« - 22:15 hod.: Není krásnější země« (lidová)
Podzim
- 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
»Podzim« ze »Čtvero ročních období« - 14:15 hod.: Richard Wagner (1813 – 1883)
»Sbor námořníků« z »Bludného Holanďana« - 18:15 hod.: Carl Maria von Weber (1786 – 1826)
»Lovecký sbor« z »Čarostřelce«
Zima
- 10:15 hod.: Antonio Vivaldi (1678 – 1741)
»Zima« ze »Čtvero ročních období« - 14:15 hod.: Johann Sebastian Bach (1685 – 1750)
»Pastorale« z »Vánočního oratoria - 18:15 hod.: Engelbert Humperdinck (1854 – 1921)
»Večerní modlitba« z »Jeníčka a Mařenky« - Od 6. ledna do středy před Zeleným čtvrtkem zvonkohra nehraje.
Melodie zvonkohry z míšeňského porcelánu
Přehled drážďanského Zwingeru
Hradební pavilon, Koupel nymf, Oblouková galerie ‒ architektonické detaily Zwingeru jsou stejně velkolepé, jako je působivá jejich rozmanitost. Prozradíme vám, čeho byste si měli všimnout. V našem plánku Drážďanského Zwingeru (PDF; 2,80 MB) se dozvíte, kde se nacházejí nejdůležitější části Zwingeru.
Korunní brána
Nejznámější přístup do Zwingeru je Korunní branou. Její architektura vychází z italského vrcholného baroka. Na špičce věže nesou čtyři polské orlice vyobrazení polské královské koruny, jejímž nositelem byl August Silný v letech 1697 až 1704.
Koupel nymf
Koupel nymf se nachází skryta za pevnostní hradbou za Francouzským pavilonem. Na vytvoření této kašny se zásadním dílem podílel sochař Balthasar Permoser. Patří k nejkrásnějším barokním kašnám v Evropě.
Semperova galerie
Strana Zwingeru blíže k Labi zůstala po dlouhou dobu otevřená a nezastavěná. August Silný zamýšlel pokračování areálu až k Labi ‒ vzhledem k jeho finanční situaci však zůstalo pouze u nápadu. Teprve v roce 1855 byla tato strana uzavřena budovou obrazárny od Gottfrieda Sempera. Jeho dvoupatrová stavba ve stylu italské vrcholné renesance s plastickou výzdobou různých sochařů se na straně nádvoří přizpůsobuje architektonickému rytmu Zwingeru. Obrazárna »Staří mistři« se dodnes nachází v Semperově galerii.
